! Měsíc únor nám přinesl 2 rozhovory. Na otázky odpovídali Eva Červinková – nedávná oslavenkyně a blokařka B – týmu a Adam Mrázek – smečař A – týmu. Děkujeme za rozhovor a přejeme úspěšný rok s brzkým nástupem na hřiště!
Eva Červinková
1/ Evi, nacházíme se ve zvláštní době, která nepřeje sportu a téměř nic se nedá z volnočasových aktivit dělat. Jak trávíš svůj volný čas a zvládáš tuto složitou dobu?
Je to tedy opravdu zlá doba, která nepřeje sportu, setkání s přáteli, ba ani slavení narozenin...
Já se snažím chodit,(běhat neumím) to je to jediné, co mi ze sportu zůstalo. Denně hodím na vycházky po okolí, asi 5 km, je to příjemná relaxace, protože pracuji z domu, jen výjimečně jezdím do Brna, takže si čistím hlavu na čerstvém vzduchu.
2/ Před časem jsi oslavila životní jubileum. Jaká byla oslava?
Moje oslava proběhla velmi decentně, na moje zažité poměry a to jsem jindy neslavila jubileum, ale oslava byla vždy, mimimálně se 30-ti gratulanty, z řad sportovců a přátel. Tentokrát jsem se musela spokojit s rodinou a gratulanty na PC, nebo v telefonu. Musím říci, že mne to i tak velmi dojalo a potěšilo. Nicméně těším se na dobu, kdy nebudeme omezeni zákazy a opatřeními a budu moci oslavit svoje kulatiny po svém, společně se všemi, které mám ráda, s přáteli a lidmi, kteří provázejí můj život, který je díky nim pestrý, radostný a spokojený...
3/ Můžeme prozradit, že jsi ještě aktivní hráčkou B družstva žen. Jak se Ti daří udržovat v kondici a vyhýbat se zraněním?
Moje starost o moje stárnoucí tělo je asi taková, že pokud se přestanu hýbat, tak mne začíná všechno bolet, takže je to vlastně moje nutnost, snažit se něco dělat. Pokud nám to doba dovolila, tak jsem tady v Marefích chodila 2 x týdne na relaxační a kondiční cvičení, to mne udržovalo ve formě přes zimu. Jinak jsme se pravidelně scházeli na hřišti a i když intenzita našeho tréninku se nedá srovnat v A-čkem, přesto nás to těšilo, protože volejbal nás stále baví, o tom to myslím je...Volejbal mne provází celý život, začala jsem na hřišti v Marefích, jako 9-ti letá, založily jsme si společně s kamarádkama "Žákyně" potom jsme přešly do dorostu a v 15 už jsem hrála za Bučovice "načerno" za ženy, které tenkrát hrály krajskou soutěž...volejbal v Bučovicích hraju stále, i když se už jmenujeme Stařky, ten název nám dal bratr Petržela a my jsme na něho patřičně hrdé...Volejbalu vděčím za spoustu krásných sportovních zážitků, úžasné přátele a také mnoho vzpomínek, už jsem i pamětník...
4/ Svaz před nedávnem zrušil veškeré soutěže. Dalo se to čekat… je to pro Tebe zklamání?
Samo, že mne i ostatní hráčky mrzí současná situace, kdy jsou zakázané soutěže. V našem případě už tak nejde o výkony, ale je škoda, že my všichni jsme ochuzeni i o výkony vyšších a tím pádem i kvalitnějších soutěží...
5/ Prozraď s jakým nastupuješ číslem a jestli máš nějaký oblíbený rituál?
Čísel jsem měla několik, od 1, 16, myslím 4, ale to není důležité, v každém jsme hrála ráda a naplno..., rituál nemám, ale jako Stařky máme slogan ve hře: "Šup ho tam!..." to nám jde docela dobře...
7/ Je něco co by si změnila v pravidlech volejbalu?
Co se týče pravidel, netroufám si něco měnit, ale je pravda, že míče s tečovaným podáním se jen velmi těžce vybírají, možná toto bylo dříve o něco jednodušší, prostě podání muselo být čisté. Při dnešní razanci a následných tečích na síti při podání by to bylo asi velmi zajímavé, kolik servisů by vlastně bylo OK...
Adam Mrázek
1/ Adame, nacházíme se ve zvláštní době, která nepřeje sportu a téměř nic se nedá z volnočasových aktivit dělat. Jak trávíš svůj volný čas a zvládáš tuto složitou dobu?
V rámci možností zvládám, snažím se věnovat hodně práci, abych vyplnil čas, který bych normálně strávil na tréninku. Když je nějaká možnost, tak rád vyrazím na nějakou turistiku, nejlíp do hor. Jinak zbytek volného času věnuji doma čtení a televizi.
2/ Po zrušení nouzového stavu se objevuje možnost za určitých podmínek znovu začít trénovat. Jak se těšíš a jak rychle si zvykne Tvoje tělo na trénink?
Moje tělo bohužel takové pauzy vůbec nemá rádo, takže předpokládám, že to bude bolet. Ale určitě se těším až se všichni sejdeme a začneme konečně zase trénovat, pracovat na sobě a volejbalem se bavit.
3/ Před sezonou jsi přišel jako velká posila z Holubic. Vyhovuje Ti více hrát na smeči nebo na pozici univerzála?
Já mnohem radši hraji na smeči, cítím se tam líp, a taky  protože můžu hrát  "pipe". Každopádně,  kdybych mohl hrát na smeči a nemusel přihrávat, tak to by mi vyhovovalo nejvíc :)
4/ Cvf vydalo prohlášení, že soutěžní ročník 1. Ligy byl zrušen. Je to pro Tebe veliké zklamání?
Je to velké zklamání, já jsem se na tuhle sezonu obzvláště těšit, po několika letech jsem se vrátil do 1.ligy a doufal jsem v úspěch. Na druhou stranu jsem rád, že cvf konečně udělalo nějaké rozhodnutí, protože to čekání na to, co se bude dít, bylo hrozné. Nyní nám nezbývá než se začít soustředit na další sezonu.
5/ Náš tým byl jedním z favoritů na vítězství v soutěži. Často se spekuluje, že mezi koncem extraligy a špicí 1. Ligy není žádný velký rozdíl. Jak bychom obstáli s týmy jako Zlín či Příbram?
Já nejsem člověk, který by tohle úplně mohl zhodnotit, ale věřím, že máme natolik kvalitní a bojovný tým, že pokud bychom podaly kvalitní výkon, můžeme takového soupeře porazit. Ale jestli bychom v té konkurenci obstáli dlouhodobě, to si netroufnu ani spekulovat.
6/ Po přestupu jsi dostal dres s číslem 13. Věříš např. na pátek 13?
Já nejsem pověrčivý, takže nevěřím, už jsem kdysi 13 na dresu nosil a smůlu mi nepřinesla, takže jsem za ni rád a doufám, že se mi v ní bude dařit.
7/ Máš nějakou přezdívku a jak jsi k ní přišel?
Žádnou oficiální přezdívku nemám, většinou mi všichni říkají Mrázo, tak doufám, že to tak zůstane .
8/ Je něco co by si změnil v pravidlech volejbalu?
Nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlel, takže si nemyslím, že  bych potřeboval něco změnit.
9/ Na jaký největší volejbalový úspěch rád vzpomínáš?
Asi na Juniorský mistrovský titul v roce 2014, který jsem získal s Brnem. Tehdy jsme hrály doma, úžasná atmosféra, finále proti největšímu rivalovi s Prahy, ve kterém jsme prohrávali  už 2:0 a 14:11 jestli si dobře vzpomínám a nakonec jsme vyhráli. Bylo to pro mě krásné rozloučení s juniorským věkem.
10/ Co by si vzkázal fanouškům bučovického týmu?
Chtěl bych jim popřát  hlavně hodně zdraví a poděkovat za podporu v této těžké sezoně. Přeji si, abychom příští sezonu mohli společně dokráčet až na vrchol.
Málokterý oddíl se může pochlubit , že je spojován s takovou osobností jakou byl a vždy bude ING.VLADIMÍR SPIRIT. Publikace 
