TJ Sokol Bučovice - ODDÍL VOLEJBALU

    K poslednímu dvojzápasu podzimní části soutěže vyrazilo mužské béčko na půdu nám nepříliš známého družstva Pohořelic. Ačkoliv předpověď počasí slibovala slunečný a teplý víkend, my jsme při ranní teplotě kolem pěti stupňů počítali spíše s tím, že utkání odehrajem v hale. Ta však byla obsazená florbalisty. Na dotaz rozhodčího, jestli to chceme opravdu odehrát, jsme řekli, že ano, když už jsme absolvovali tak dlouhou cestu. Rozhodčí odpověděl “jak chcete, ale ráno tu byla jinovatka”. To nás ale nemohlo rozhodit, zvláště poté, co se Radovan vytasil s půlčanem chemické rozcvičky – slivkou od Miry Roubala. Jelikož byl náš sedmičlenný kádr tvořen dvěma řidiči, dvěma kadety a dvěma téměř abstinenty, tak se Dóbl obětoval a s flaškou si to rozdal mezi čtyřma očima – a rozhodně se nedá říct, že by souboj prohrál. Společně jsme se pak jakžtakž zahřáli fotbálkem. Sluníčko na nás potom přeci jen vykouklo a nakonec z toho bylo solidní volejbalové počasí.   

   V prvním setu jsme na soupeře vlítli poměrně seběvědomě a dařilo se nám. Je pravda, že v tomto případě na nás soupeř příliš netlačil, ale na druhou stranu zápasy s lehčími soupeři bývají  vždy těžké, neboť bývá problém najít tu správnou motivaci. Pokud už se nám nedařilo získat rozhodující náskoky v úvodech setů, dokázali jsme se  zkoncentrovat v koncovkách a trpělivou hrou urvat vítězství ve všech setech prvního zápasu pro nás. Po celkem rychle odehraném prvním utkání jsme nechtěli na nic čekat a dohodli jsme se začít hned za 15 minut. I přes tuto krátkou pauzu jsme však dokázali slušně ztuhnout, a tohoto hendikepu jsme se většinou zbavovali jen s velkými obtížemi, pokud vůbec. Výsledkem toho bylo naše o mnoho větší trápení v průběhu všech setů druhého zápasu, což vyvrcholilo dokonce ztrátou prvního setu. Zejména se to projevilo větším množstvím nevynucených chyb a nedůsledným dodržováním postavení v poli. Znovu však platilo, že soupeř nebyl z těch, kteří by této šance dokázali dostatečně využít, naopak nás svou vlastní šňůrou zkažených míčů často vraceli zpět do zápasu. I ve druhém zápase jsme nakonec utrpěli výhru – tentokrát 3:1.

     Podzimní část jsme tak zakončili s pozitivním skore osmi výher a šesti proher. Rozhodně nás ale potěšilo i to, že skvělé zápasy znovu odehráli naše mladé naděje – Radovan Dítě na postu směčaře a Víťa Sedlář na bloku, jejichž výkony jsou od každého odehraného zápasu lepší a lepší. Jen tak dál!